Státní hymna

Pojďme mít celou hymnu!

Česká státní hymna je neúplná,
chybí jí druhá a mnohem důležitější sloka.
Mějme konečně silnou a úplnou státní hymnu!

Rozhlasový příspěvek stanice Hvězda, dne 21. prosince 2025

Přesně před 191 lety, 21. prosince 1834, měla ve Stavovském divade premiéru hra Josefa Kajetána Tyla: Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. Hra se dočkala velmi vlažného přijetí obecenstva a bylo odehráno jen několik málo repríz. Ale z jedné písně, která ve hře zazněla, se stal celonárodní hit, který bořil žebříčky českých písní a dostal se na přední místo. Tylovi se Škroupem se textem a hudbou této písně podařilo přesně zasáhnout srdce českého národa a rozvibrovat jeho duši. A přestože píseň vznikla v úplně jiné době, kdy český jazyk byl jazykem spíše prostého lidu a čeští obrozenci bojovali o jeho znovurozšíření i mezi českou smetánku, se srdcem českého národa vibruje až do dnešních dní. První ze dvou slok této písně se totiž stala českou hymnou a za dobu její existence měly při jejím poslechu slzy v oku desetimilióny lidí.

Píseň Kde domov můj byla tak populární, že se rozšířila nejen do slovanské části Evropy a v některých zemích tak zdomácněla, že jí tam považují za svoji původní národní píseň. Dočkala se také mnoha dalších slok od různých většinou neznámých autorů. S přidanými dvěma slokami koncem 19 století s výrazně křesťanskou tématikou se stala oblíbenou i její čtyřsloková verze. Nicméně její původní dvě sloky od Josefa Kajetána Tyla jsou skutečným básnickým a národním skvostem, který český národ zcela přirozeně přijal za svojí hymnu.

Když se na ní podíváme z pohledu toho, jak jsou hymny různých států koncipovány, obsahuje vše, co by správná hymna mít měla. Popisuje jak je naše země krásná, a také to, jak jsou obyvatelé naší země výjimeční, duševně vyspělí a silní, a že při nějaké rozmíšce dokáží naší zemi ubránit. Někdy se sice objevují interpretace, že tázací zájmeno Kde hned v úvodu je vlastně otázka, a že ten kdo hymnu zpívá vlastně neví kde ten domov je. Ale to může tvrdit jen ten, kdo buď neumí česky a nebo chce záměrně ducha naší hymny podkopávat. Protože celý text právě velmi jasně popisuje a vymezuje to, kde tento náš domov je.

Jenže stala se jedna zásadní věc. Při vytvoření Československa se součástí státní hymny stala pouze první sloka. Zpívá se v ní o krásách české země, ale o silném národu už ne. Do jisté míry však toto okleštění bylo dotováno slovenskou částí, která celou hymnu o sílu národa doplňovala, i když jmenovitě národa slovenského. Nicméně energie celé hymny tím byla vyvážena. Ale pak se stala další závažná věc, a to rozpad Československa a z naší společné hymny byla ta velmi energeticky důležitá část odstraněna a doteď má mnoho lidí pochopitelnou potřebu slovenskou část přidávat.

Česká hymna se tak stala slabou a neúplnou, a zůstala vlastně torzem. Slováci si druhou sloku přidali, ale my ne. Je velmi pravděpodobné, že to byl vlastně záměr, ale to nechci více rozvádět. Podstatné však je, že to můžeme změnit. Protože původní Tylova druhá sloka je přesně to, co v naší hymně chybí. Totiž vyjádření síly a seběvědomí našeho národa.

A tedy přidání druhé sloky k naší státní hymně je přesně to, co duch našeho národa k obnovení své vlastní síly potřebuje!

FB status, Václav Hrabák – dne 16. prosince 2025

Česká hymna – druhá sloka

České státní hymně něco chybí. Je sice krásná a popisuje krásy naší země, ale nezpívá se v ní nic o českém národu. Jenže původní píseň „Kde domov můj!?“ obsahovala dvě sloky, a v té druhé se o českém národu zpívalo. A navíc o národu duchovně vyspělém, statečném a slavném. A to jsou přesně velmi důležité skutečnosti, které by ve státní hymně mely znít. A také proto si ji během 19. století český národ tak oblíbil. Důležitost hymny pro národní stát spočívá právě v posílení a identifikaci národního ducha. Z tohoto pohledu je druhá sloka mnohem důležitější než ta první. Proto je velmi pravděpodobné, že výběr pouze první sloky bez té druhé do hymny vznikajícího Československa nebyl náhodný. Mezi nejdůležitější státní symboly byla zařazena píseň, kterou český národ přirozeně za svou hymnu považoval, ale odstraněním druhé sloky byla její síla výrazně oslabena.

Je přitom zajímavé, že v roce 1992 se druhá sloka dostala do zákona ČR jako příloha, ale nestala se oficiální součástí hymny, a v roce 1998 byla ze zákona opět odstraněna. Přitom by bylo celkem logické, že po rozpadu Československa, kdy se státní hymna podstatně zkrátila, mohla být prodloužena na dvouslokovou verzi tak jako slovenská. Je tak celkem jasně vidět, že jak aktéři v pozadí vzniku Československa, tak i aktéři v pozadí rozpadu Československa, neměli zájem na přílišném posílení ducha českého národa.

Můžeme to však změnit. Pokud začneme druhou sloku šířit, učit se ji a zpívat ji na setkáních, vytvoříme z toho společenské téma. A to je předpoklad k tomu, aby se druhá sloka stala součástí státní hymny. A až se tak stane, posílí se tím velmi výrazně náš národní duch.

Původní dvousloková píseň „Kde domov můj!?“ poprvé zazněla veřejně 21. 12. 1834, tedy přesně na zimní slunovrat. 13. 12. 2025 jsme jí společně zpívali na Staroměstské náměstí a bude tam znít každého dalšího 13. v měsíci! A o slunovratu 21. 12. 2025 můžeme myšlenku vzniku naší skutečně silné a hrdé státní hymny podpořit SPOLEČNÝM PŘÁNÍM, MEDITACÍ či MODLITBOU – V 16:03. Přesně po 191 letech!

Tedy ať má český stát konečně hymnu, která odpovídá síle ducha českého národa!

Kde domov můj, kde domov můj!?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
||: země česká, domov můj :||

Kde domov můj, kde domov můj!?
V kraji znáš-li Bohu milém
duše čisté v těle čilém,
mysl jasnou vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
||: mezi Čechy domov můj :||

(Jazyková poznámka: v původním textu je verš „duše outlé v těle čilém“, ale archaickému významu slova outlé ve smyslu čistoty odpovídá slovo současné „čisté“. Je to jediná změna oproti originálu.)